Příspěvky

LIGO – tradice, na kterou jsem v Rize čekala

Obrázek
LIGO – tradice, na kterou jsem v Rize čekala Ligo – oslava letního slunovratu, je určitě jedna z největších oslav v Lotyšsku.  Už od začátku Erasmu jsem věděla, že chci zůstat minimálně do 23 - 24. června a vidět všechny ty květinové věnečky, ohně, tradiční kroje, tancující a zpívající Lotyše… Oficiální oslava Ligo a také státní svátek je 23 – 24. června, jak nám ale Kaspars vysvětlil, slaví to Lotyši celý týden. Proto jsme se rozhodli, že se 21. června pojedeme na Turaidu, abychom viděli tuhle oslavu v přírodě. A bylo to nejlepší rozhodnutí, co jsme mohli udělat. Většina Lotyšů totiž na tento svátek odjede z Rigy a slaví ho někde na chatě s přáteli. Oslavy v Rize jsou tedy celkově spíš pro turisty, hlavně ta na 11 Novembra Krastmala, my jsme se rozhodli pro Dzegužkalns, který by měl být více "lotyšský", ale ani tak se to Turaidě nemohlo rovnat a pokud bych viděla pouze tuto oslavu, byla bych asi trochu zklamaná. Jani (Ligo) na Turaidě 21. června jsme se tedy vydal

Jak jsme se vydali za starými vzpomínkami...

Obrázek
Jak jsme se vydali za starými vzpomínkami... Uplynul rok od našeho plánovaného výletu do Vánoční Rigy, místo kterého strávil David půl prosince v nemocnici. Tak jsme se rozhodli, že zkusíme štěstí znovu. Trochu jsme se bála, abychom znovu nevyvolali nějakou katastrofu, ale nakonec to vyšlo. Do Rigy jsme se rozhodli odletět na můj svátek. Pro ubytování jsme zvolili Hotel Saida, který byl pro nás na ideálním místě a za dobrou cenu. Když se pod křídly letadla objevila Riga, byl to pro mě úplně nový pohled. Do Lotyšska i z něj jsem předtím cestovala autobusem. Jestli jsme v letadle měla slzy na krajíčku, tak při prvních lotyšských slovech v Narvesenu (lotyššké trafice), kde jsem kupovali lístky na autobus, už jsem brečela určitě.  Stejně krásně byla Riga vyzdobená, když jsme do ní v lednu 2017 přijeli poprvé.      První večer jsme se rozhodli oživit vzpomínky na Lido. Nandali jsme si všechny pokrmy, po kterých se nám za ty skoro tři roky stýskalo. Co nás překvapilo, bylo množství lidí, kte

Co vidět v Rize - Hřbitovy

Obrázek
Hřbitovy Možná to zní trochu zvláštně. Proč by měl člověk chodit na hřbitov, když jede na dovolenou. Samotnou by mě to pravděpodobně taky nenapadlo. Exkurze na Rižské hřbitovy byla součástí předmětu, který jsme ve škole měli. Předmět se sice jmenoval Landscape architecture, ale v první polovině semestru spočíval ve srovnávání naší rodné země a Lotyšska (protože ještě nebylo počasí na exkurze) a pak už to byly jen výlety. Profesorkou předmětu byla asi šedesátiletá paní Mikelsone, jedna z nejzajímavějších osob, kterou jsem na Erasmu poznala. Pochopila, že nejlepší věc, kterou nám může během 5 měsíců předat, je ukázat nám zemi, kterou miluje a kterou dle jejích vlastních slov už asi po Erasmu nenavštívíme. Díky ní jsme poznali místa, na která bychom se sami nevypravili a dozvěděli se spoustu zajímavých věcí, i když často spíš gesty než slovem. Brāļu kapi (The   Brothers' Cemetery  ) Hlavní brána Hřbitov je památníkem Lotyšských vojáků padlých během první světové války a

Bydlení v Rize

Obrázek
Bydlení v Rize Vzhledem k tomu, že jsem ubytování řešila na poslední chvíli, byly už koleje rozebrané, takže nezbylo nic než hledat nějaký byt. Nejdřív jsem to zkoušela přes spolubydlení na FB, jenže tam bylo v tu dobu všechno přes 300Euro, což bylo moje stipendium na měsíc. No a vzhledem k tomu, že jsem nervák, jsem si neuměla představit, že bych měla jet do Rigy a nemít žádné zařízené ubytování a jako vždycky jsem chtěla mít všechno hned. Přes stránky naší školy jsem se dostala na webové stránky 1home , což je společnost zprostředkující bydlení v Pobaltských státech a Polsku. Byty jsou v podstatě stejné, rekonstruované, několik pokojů, společná kuchyňka a koupelny. Konkrétně v našem bytě bylo 7 pokojů, 2 koupelny, záchod a kuchyňka.   MŮJ DŮM (Krišjana Valdemara 123) SPOLUBYDLÍCÍ Nejvíc nás tam bydlelo za celou dobu najednou  6 . Což bylo super, protože ten jeden pokoj navíc se vždycky využil jako sušárna prádla, pracovna ,.. no minimálně ta židle navíc se ho

Riga z pohledu mlsouna

Obrázek
Riga z pohledu mlsouna Máš hlad, chceš jíst hned a za dobrou cenu? LIDO Lido je síť restaurací v Rize (ale i Tallinnu a Berlíně), kde se můžeš najíst typicky Lotyšsky. Je to bistro, takže všechno jídlo vidíš a můžeš si jen ukazovat, co si dáš (což je v Lotyšsku vážně výhoda, protože pokud je něco napsané jen lotyšsky, tak se prostě nechytáš). V Rize určitě stojí za to navštívit to největší Lido , které má pobobu dřevěného mlýna a navíc je u něj zábavní park, který se v zimě mění na ledové kluziště. bistro Pipars Pipars jsme objevili díky studentské slevě od školy. I těchto podniků je po Rize hned několik a po jídle z Pipars se mi opravdu stýská. Pokud se tam zastavíš, určitě doporučuji nějaký z jejich salátů a ryby. Pelmeni XL Pokud máš velký hlad, chceš velkou porci a chceš ochutnat jedno z typických jídel v Rize, je to místo pro tebe. Pelmeně jsou spíš národním jídlem Ruska, ale takových společných jídel mají Lotyši víc. Pokud nejsi knedlíčkový nadšenec, nic pro teb

Roadtrip - 3.den

Obrázek
3.DEN VENTSPILS Šesté největší město (k. r. 2017) je díky přístavu také jedno z nejbohatších v zemi. Pláž v tomhle městě byla lemována dětskými hřišti. © Louise Delpech IRBENE V Irbene se nachází mezinárodní radioastronomické centrum s parabolickou anténou, která je využívána pro výzkum vesmírných těles. Původně je Irbene sovětské vojenské město, v bezprostřední blízkosti astronomického centra se tedy nachází ruiny části města. Irbene je v podstatě taková menší Skrunda (viz. článek Skrunda) KOLKA Mys Kolka je nejsevernější bod regionu Kurzeme a dělící bod mezi Rižským zálivem a Baltským mořem. U mysu vznikají silné proudy, takže na koupání můžete zapomenout. Navíc je tam strašná zima a šíleně tam fouká. Nicméně výhled na širé moře za to stojí. MELNSILS Vzhledem k tomu, že jsme se na mysu Kolka nekoupali, popojeli sme kousek dál :). Nicméně já jsem se nekoupala ani tam, moře v Lotyšsku není moře v Chorvatsku. ROJA Původně jsme chtěli být na západ

Roadtrip - 2.den

Obrázek
2.DEN Po našem nočním dobrodružství s hledáním indiánské vesnice, jsme se nakonec vydali na cestu až okolo poledne a zastavili na hranici Litvy a Lotyšska poblíž vesnice PALANGA. Byla zima, zamračeno a největší atrakcí zastávky byla houpačka pověšená na staré borovici na kopci s výhledem na moře.   © André Gil PAPE Po obědě už jsme pokračovali zpátky do Lotyšska. Stejně jako pláže, i silnice jsou v Lotyšsku úplně stejné. Rovná asfaltka, napravo les, nalevo les a tak pořád dokola. Nejvyšší kopec Lotyšska má 312 m.n.m a hustota osídlení je  31 ob. / km²   (XČR  134 ob. / km²   ) ,  takže sem tam se objeví maximálně nějaká osamocená usedlost a o kopcích se vůbec nemusím zmiňovat.  Pape byla pláž s krásným bílým majákem. Navíc se konečně zase udělalo teplo, takže jsm e si sedli na otočenou loď a dali si pivo. LIEPAJA - ZIEMELU FORTI (SEVERNÍ PEVNOST) Severní opevnění bylo původně postaveno na obranu pobřeží u města Liepaja. Bunkry s podzemními labyrinty se ale už začátkem

Roadtrip - 1.den

Obrázek
COAST TRIP Dny v Rize se pomalu krátily a tak jsme se rozhodli společně vyrazit na poslední víkend Erasmu (17.6. - 19.6.2017) na roadtrip po pobřeží Lotyšska. Půjčili jsme si dvě auta a vyrazili společně s kamarády ze školy na cestu. První zastávkou byl nakonec byt kamaráda Jonase, který nedorazil na domluvený sraz a telefon nám nezvedal. Po ztracené hodině nahánění a neúspěšném pokusu dostat ho z postele, jsme vyrazili na cestu s tím, že  se přes Rigu budeme ten samý večer vracet na cestě do Litvy a že ho tedy můžeme vyzvednout. Pak už jsme se jenom stavili v RIMI pro jídlo na piknik a opravdový výlet mohl začít. Všechny pláže jsou v Lotyšsku víceméně stejné. Dlouhé, písčité čisté a poměrně prázdné (kromě té nejpopulárnější - Jurmali). Přesto se každé z navštívených míst lišilo. 1.DEN 1. den jsme projeli severovýchod Lotyšska od hranice s Estonskem, zpátky přes Rigu až do indiánské vesnice v Litvě, kde jsme měli domluvené přespání v Tee-Pee. AINAŽI První (už opravdu