Co vidět v Rize - Hřbitovy

Hřbitovy

Možná to zní trochu zvláštně. Proč by měl člověk chodit na hřbitov, když jede na dovolenou.

Samotnou by mě to pravděpodobně taky nenapadlo. Exkurze na Rižské hřbitovy byla součástí předmětu, který jsme ve škole měli. Předmět se sice jmenoval Landscape architecture, ale v první polovině semestru spočíval ve srovnávání naší rodné země a Lotyšska (protože ještě nebylo počasí na exkurze) a pak už to byly jen výlety. Profesorkou předmětu byla asi šedesátiletá paní Mikelsone, jedna z nejzajímavějších osob, kterou jsem na Erasmu poznala. Pochopila, že nejlepší věc, kterou nám může během 5 měsíců předat, je ukázat nám zemi, kterou miluje a kterou dle jejích vlastních slov už asi po Erasmu nenavštívíme. Díky ní jsme poznali místa, na která bychom se sami nevypravili a dozvěděli se spoustu zajímavých věcí, i když často spíš gesty než slovem.

Brāļu kapi (The Brothers' Cemetery )

Hlavní brána

Hřbitov je památníkem Lotyšských vojáků padlých během první světové války a Lotyšské osvobozenecké války a je ukázkou Lotyšské krajinné kompozice. Je tu pochováno okolo 3 tisíc vojáků, včetně 300 neznámých.

Při vstupu projdete hlavní kamennou bránou s truchlícími jezdci na koni do lipové aleje a vydáváte Cestou reflexe. Alej je dlouhá přibližně 200 metrů a vede vás k Terase hrdinů s věčným ohništěm lemovaným duby. Stromy mají svou symboliku, lipová alej symbolizuje ženy truchlící pro padlé vojáky, duby okolo věčného ohniště naopak znamenají mužnost. 

Cesta reflexe - pohled na Terasu hrdinů a sochu matky Lotyšska

Od prvního kroku vidíte před sebou sochu matky Lotyšska, která jakoby stála na konci lipové aleje. Až když dojdete k vyvýšené terase, otevře se pohled na samotný hřbitov pod vámi a zjistíte, že socha stojí v mnohem větší dálce, než se zprvu zdálo a navíc je součástí celého sousoší - matka s padlými syny. Ve skutečnosti je socha vzdálena od brány 457 metrů.

Pohled na pohřebiště z terasy hrdinů

Při sestupu na hřbitov po jednom ze schodišť symbolicky skloníte hlavu před obětí padlých vojáků a překročíte pomyslný práh mezi živými a mrtvými. Do krajinné kompozice jsou zakomponovány symboly národu - lípy, duby, břízy, šípky. Jako hlavní materiál je uplatněný travertin vytěžený v Lotyšsku.

Jména padlých vojáků

Neznámý

Truchlící jezdci na koni, socha matky

Meža kapi (Forrest cemetary)

Lesní hřbitov sousedí s hřbitovem bratrů. Opět je tvořený osou symetrie s památníkem na konci. Tentokrát je to památník prvního Lotyšského prezidenta.

Raina kapi (Rainis cemetary)

Hřbitov pojmenovaný podle Rainise, lotyšského básníka, spisovatele a politika. Na konci březové aleje je v kruhovém sloupořadí umístěna jeho socha.

Co se týká částí hřbitova, kde jsou umístěny běžné hroby, velmi se liší od českých hřbitovů. Lotyšské hroby jsou skromné, hřbitovy zároveň parky, nenajdeme zde jeden hrob nalepený na druhém. Náhrobky jsou umístěny volně mezi stromy, u hrobu se většinou nachází dřevěná lavička nebo židle, celkově je všechno mnohem zelenější a přívětivější. Pokud už zahlédneme nějakou okázalou zdobenou  hrobku, je ruská, jak nám vysvětlila paní Mikelsone.

Určitě stojí za to, se na hřbitovy mrknout, třeba cestou do Mežaparks, zahradní čtvrti Rigy, nedaleko které se komplex hřbitovů nachází. Tam se můžete projít v lese, kolem jezera nebo navštívit zoo.